Dotace

Výrazné zkrácení návratnosti investice do zateplení nabízí v Česku několik dotačních programů. Novou zelenou úsporám (NZÚ) na zateplení rodinných domů či tzv. kotlíkové dotace na výměnu zastaralých kotlů zná alespoň 7 Čechů z 10. O dalších šesti podobných pobídkách zaměřených na energetické úspory však slyšelo méně než 15 % z nás. Vyplývá to z letošního průzkumu Sdružení EPS ČR.

Přitom i z těchto dalších programů lze čerpat miliardy korun na energeticky úsporné renovace budov, primárně právě na zateplování. K němu přistoupilo již 56 % obyvatel Česka a dalších 29 % ho plánuje v horizontu 5 – 10 let.

Nová zelená úsporám v povědomí Čechů stále vede

Z NZÚ lze čerpat finance například na zateplení fasády či výměnu oken. Kromě rodinných domů rozšířilo Ministerstvo životního prostředí oblast podpory na bytové domy v Praze a nově také na novostavby bytových domů v pasivním standardu.

IROP výrazně zjednodušil podmínky čerpání

Integrovaný regionální operační program (IROP) lze použít na renovace bytových domů mimo Prahu. V IROPu je k dispozici celkem 17 miliard korun, o něž mohou požádat i bytové domy o několika málo bytech. Bohužel nízké povědomí odpovídá stavu čerpání tohoto programu, které trochu vázne. V březnu přitom Ministerstvo pro místní rozvoj zjednodušilo podmínky jeho čerpání a vyplnění žádosti by nyní měli zvládnout i menší žadatelé.

Operační program životní prostředí

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo výzvu na energetické úspory stávajících veřejných budov, např. škol, nemocnic, úřadů, domovů s pečovatelskou službou, apod. Nově jsou podporovány i dílčí realizace zateplení. Zejména menší obce a města jistě ocení, že vedle dotace mohou nově požádat o zvýhodněnou půjčku od Státního fondu životního prostředí ČR na pokrytí zbylých nákladů na renovaci budov. Součástí OPŽP je právě také oblíbený program na výměnu starých kotlů - kotlíkové dotace.

Fakta a mýty

Přestože si čím dál více lidí uvědomuje výhody zateplení svého domu, stále se setkáváme s nepravdivými mýty, které kolem něj panují. Lidé jsou od zateplování odrazováni argumenty, že brání domu v „dýchání“ a podněcuje vznik plísní. Mezi další časté pověry patří samovolné mizení pěnového polystyrenu a jeho neekologičnost či dokonce zdravotní závadnost a jedovatost.

Mýtus č. 1: Polystyren v zateplení časem zmizí

Velmi rozšířeným omylem o pěnovém polystyrenu je mýtus o jeho postupném mizení. Pověra vznikla pravděpodobně v začátcích užívání tohoto izolačního materiálu před desítkami let. Tehdy se zateplovalo neodborně a tak trochu podomácku s využitím lepidel a dalších přípravků s organickými rozpouštědly, které s pěnovým polystyrenem mohly reagovat a rozpustit jej. Při správné aplikaci je však pěnový polystyren vysoce stabilní. Jeho životnost je více jak 50 let, s předpokladem až 100 či dokonce 200 let a to při zachování všech jeho izolačních i mechanických vlastností.

Mýtus č. 2: Polystyren způsobuje plesnivění interiéru

Vyvrátit je potřeba také riziko uzavření domu, znemožnění „dýchání“ či dokonce plesnivění. Plísně většinou vznikají v  nezateplených stavbách s vysokou vnitřní vlhkostí, způsobenou typicky nedostatečným větráním. Kvalitní vnější zateplení naopak odstraňuje tepelné mosty a zabraňuje vzniku vodní páry na zdivu, čímž se výrazně snižuje vlhkost a pravděpodobnost vzniku plísní. Odborně provedené zateplení tedy spíše předchází vzniku plísní a prodlužuje životnost domu. Pokud se plísně přesto objeví, příčinu lze hledat spíše v utěsnění spár u oken a dveří v kombinaci s nedostatečným větráním. V  žádném případě nelze jejich vznik spojovat se zateplením domu.

Mýtus č. 3: Polystyren škodí lidskému zdraví i životnímu prostředí

Třetím nejrozšířenějším mýtem je zdravotní závadnost a neekologičnost pěnového polystyrenu. V otázce zdravotní závadnosti vyvolával pochybnosti zejména retardér hoření HBCD, u kterého nikdy nebyla prokázána škodlivost při použití v pěnovém polystyrenu. Přesto byl před několika lety nahrazen novým typem, u kterého nejsou žádné pochybnosti. Naopak je potvrzeno, že snížením vlhkosti a zvýšením povrchové teploty vnitřní strany obvodové konstrukce v zatepleném domu dochází k eliminaci rizik vzniku respiračních onemocnění. O zdravotní nezávadnosti polystyrenu svědčí také široké využití v oblastech jako obalový průmysl, potravinářství nebo čištění odpadních vod.

Mýtus č. 4: Polystyren představuje výšší požární riziko než minerální vlna

Pravdou je, že samotný polystyren má horší požární odolnost než minerální vlna, ale vnější zateplovací systém ETICS je výrobek (polystyren nikdy není aplikován samotný bez krycí vrstvy), který je třeba posuzovat jako celek a v tomto případě je zateplovací systém s pěnovým polystyrenem jen o jednu třídu reakce na oheň horší než stejný systém s minerální vlnou. Bezpečnost zateplovacích systémů s pěnovým polystyrenem potvrzují i statistiky požárů a obětí při požárech.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace