Recyklace pěnového fasádního polystyrenu

Česká republika má největší spotřebu pěnového polystyrenu (EPS) na počet obyvatel v celé Evropě. Ročně se v ČR spotřebuje více než 60 tisíc tun EPS, na skládkách přitom končí okolo 54 % z celkového objemu odpadního pěnového polystyrenu. Ten je přitom možné recyklovat či jinak energeticky využít a to až z 98 %. Z pěnového polystyrenu to dělá jeden z nejsnáze recyklovatelných plastů.

V závislosti na stupni znečištění může být polystyren recyklován několika způsoby. Pokud je čistý, je v nadrcené podobě přidáván k nové surovině a může být použit pro výrobu lehčených betonů nebo případně roztaven a zgranulován pro další zpracování. Takovou surovinu je možné následně použít pro výrobu méně náročných výrobků jako květináče či šatní ramínka.Pokud je odpadní stavební polystyren znečištěný, případně pokud obsahuje látku HBCD, tzn. retardér hoření (jedná se o polystyren vyrobený před rokem 2015), nejprve se zkomprimuje a poté putuje na chemickou nebo fyzikálně-chemickou recyklaci. Díky ní se oddělí originální surovina, tedy polystyren, a retardér hoření. Poslední možností recyklace pěnového polystyrenu je jeho řízené spalování za účelem získání tepelné energie.

V případě zateplování se může postupovat již od začátku šetrně a nevyužitý polystyren lze bez obav odvézt do sběrného dvora. Pokud je EPS čistý a vytříděný, pak jej zpět přijmou i samotní zpracovatelé pěnového polystyrenu.

Příkladný systém recyklace EPS je v rámci Evropy zaveden například ve Švýcarsku. Zde za čistý a vytříděný polystyrenový stavební odpad dostane stavební firma ve sběrném dvoře zaplaceno, zatímco za znečištěný odpad smíšený s dalšími materiály musí platit velké poplatky. Stavební firmy jsou tak motivované třídit polystyren už v době vzniku odřezků na stavbě. U nás jsou naopak poplatky za ukládání stavebního odpadu na skládkách velmi nízké a naprosto nemotivující.

V ČR je uvažováno o zavedení stejného systému jako v Holandsku a v současné době už se o tom jedná s příslušnými ministerstvy. Dalším krokem bude výstavba jednotky na fyzikálně-chemickou recyklaci, která využívá technologii umožňující recyklovat i starší pěnový polystyren z demolic, který ještě obsahuje dnes již zakázaný retardér hoření. Do budoucna je v ČR cílem zajistit plnou recyklaci odpadů z pěnového polystyrenu všude tam, kde je to možné.